(autor: GULI)
S ŽIVOTEM NA PIVĚ
Nejlíp si s životem rozumím u piva,
vždycky je hovorný jak pivo ubývá,
začne pak moudra svá pomalu trousit,
rukávem utírat od pěny vousy.
Ptám se ho opřený o pivní pult,
kdo a kde založí zas nový kult?
Zdá se že některým zase by bodla,
nějaká nová,nadějná modla.
Tomáš,Václav,Gustav,Klement,
kdo byl svatý a kdo dement?
Ježíš,Jágr,Putin,Hus,
zmizí vše jak koňský trus?
Po pátém pivu začne vždy o sobě,
jenom a zásadně ve třetí osobě,
z trusu si Hovnivál kuličku válí,
život vám na vaše ikony kálí.
Bere mě důvěrně kolem mých ramen,
hned jak se narodíš,je s tebou amen,
sotva jsi začal, už míříš ke konci,
neznámí,slavní,chytří i pitomci.
A tak mu říkám,trochu už vztekle,
kde skončím já-v nebi či v pekle?
Vleču se s tebou,jak s Káčou čert,
co vlastně jsi,kosmický žert?
On se jen usmívá,má ho jak z praku
jen se nech překvapit,ty starý draku,
chtěl bys pořád vědět, co je vlastně za plotem,
myslíš že máš výhodu,když flámuješ s životem?
Dáme ještě jedno,a přestaň se už šklebit,
život může všechno,jen nemůže nebýt...