(autor: Tom Cortés)
Zavoněla smůla
Na břehu dřímou modrá šídla
krajina noří se do šera
Měsíc už vyplul u stavidla
a tys ještě ani nevystydla
z našeho prvního večera
Na tvářích tančí světla kankán
zavoní polínka z borovic
Pod špičkou pera roste kaňka
kromě pár účtů prázdná schránka
- čekal jsem od sebe trochu víc
A pod rukou další struna praská
za chvíli nebude na co hrát
Druhá noc končí bez fiaska
Je čas si přiznat že je láska
pro lidi jako my pouhý zkrat