Krajky

(autor: Tom Cortés)

Na rukou drobné kousky věnce,
květoví vadne a usychá.
Večerní píseň dozní tence,
ukrytá v bílé podkolence,
kterou si nesměla ponechat.

Z paměti tečou okamžiky
...jen ne ty, o které nestojí.
Ozvěna tříští slůvko "díky",
namísto teček otazníky
vyryté do tapet v pokoji.

Některé dny je lepší přečkat
hluboko ve snové krajině.
Venku prý čeká dívky léčka.
Kde není ženich - není vlečka,
jenom cár krajek dlí na klíně.