(autor: Lasak)
Smrt strachem
Tak hluboký tón ticha.
Jak černá růže temná,
tma.
V očích se ti schová
a v odrazu jej uvidíš.
Koho?
To už přece víš.
Pomalu kráčíš
chodbou temnou.
Ticho,
narušeno tvými kroky
a krokem cizím za tebou.
Koho?
stále netušíš.
V obavách a velmi zprudka
otočíš se za sebe.
Tam postava pod hábitem
v ruce s lesklým břitem.
Oči ztvrdly,
nepohnou se.
Srdce
strachem oněmí.
V temné chodbě,
smrt
prochází tkáněmi.
Ráno po tom,
se svítáním.
Tvé tělo začne hnít.
Pohlcen,
svým vlastním strachem,
navěky,
teď budeš snít.