(autorka: Lour)
Smutek
Svou lodí jím proplouvám,
svou lodí ho přeplouvám,
svou lodí zničenou,
svou lodí zchátralou,
svou lodí rozpadlou,
svou lodí lehce potopenou.
S těžkou kotvou mě táhne ke dnu,
dál než Jules Verne kdy dohlédnul.
Promlouvá ke mně: "Poddej se, potop se -
tvůj život může být už u konce."
Jeho loď je silná,
jeho loď je mrazivá.
Jeho loď už se blíží,
jeho loď tou mou víří.
Jeho loď nad modří se tyčí,
jeho loď mě víc a víc ničí.
Unášet se nechávám,
za tmavými vlnami se schovávám.
Utop mě a nebo ne, smutku, pane, kde to jen jsem?