(autor: Tom Cortés)
Diamantová svatba při babím létu
Dvě shnilá jablka v koruně stromu,
vítr je nesetřese.
Léto se ukrylo za záclonu,
brzy prý - veselme se.
Dvě shnilá jablka, jediné visí,
druhé se choulí v trávě.
Prvé naň v pavoučí bílé přízi
pohlíží nedočkavě.
Dvě shnilá jablka - Venuše s Marsem
vrací dluh černé zemi.
Jadérka ulpěla v rukou starce,
čeká je rozloučení.
Dvě shnilá jablka dělí si červi,
nezbude nic, ach běda!
Kdybys je půlila nožem ve dví,
hvězdičku sotva shledáš.