(autor: Namor)
Platonická...
V Hlučíně na malém náměstí
se líně protahují stíny
sobotním večerem zachřestí
z rádia vousaté evergreeny
Tam v hospůdce pod pivovarem
je vyhrávají dosytosti
a Avar mizí za Avarem
v útrobách rozjařených hostí
Ten výčep zdobí sličná dáma
zářivá jako Večernice
jako rorýs se vznáší nad slupkama
buráků(tedy podzemnice)
Štíhlá jak maják svítí její šíje
a kdo chce umřít pro krásu
ten vskutku rána nedožije
když zahlédne ji z ánfasu
Ty boky ňadra ústa čelo
jež zastaví čas i srdeční sval
tak hladil kámen Michelangelo
a Rubens barvy míchával
Přitrouble hledím do pivní pěny
tu u pramene žízní hynu
polapen kouzlem této ženy
už nikdy v klidu nespočinu