(autor: Tom Cortés)
Kdyby zrcadla mluvila jako Shakespeare
Jako ten Kristus přibitý ke kříží
pěkně oděný a přesto zcela nahý
Na vlastní trapnost trapně pohlížím
abych za svou přijal ji hned záhy
Živen svým egem a docela bez citů
chtěl bych křičet ale mluvím tence
Sám sobě svůdník, jiným jen prostitut
- ztracená to existence!
Páteř se křiví s vyřčeným názorem
a jenom vlastním slovem obelhaný
stávám se tělu smrtelným nádorem
Ruce slabé vinou samohany
Vždy když si vzpomenu jak mě svět líčí
nevědět jaký jsem, sobě se příčím