(autorka: Singularis)
Kolik máte před sebou jablek?
Zdá se vám, že náboženství a věda jsou ve svých výkladech v rozporu? Hodlám na příkladu ukázat, že tomu tak není, protože víra mluví o něčem jiném než věda.
Představte si, že před sebou máte stůl a uprostřed něj stojí kolmo zrcadlo, takže se v něm vidíte. Zbytek stolu (i za zrcadlem) je prázdný. Položíte před sebe na stůl jablko. Kolik máte před sebou jablek? Jak asi tušíte, odpověď nebude tak snadná.
Jedno jablko: Věda by odpověděla, že na stole je jedno jablko a zrcadlo. To ovšem platí ve „světě vědy“.
Dvě jablka: Vy před sebou vidíte dvě jablka, takže můžete věřit, že jsou opravdu dvě. (Mohli byste věřit i v mnoho dalších variant, třeba, že to nejsou jablka ale jen voskové atrapy, nebo že jde o jablko a jeho odraz v zrcadle, ale řekněme, že věříte, že jsou to dvě jablka.) To je „svět víry“.
Oba výklady jsou správné, ale každý popisuje jiný svět. Svět vědy představuje pohled „zvenku“, tzn. mimo člověka, zatímco svět víry oproti tomu reprezentuje pohled „zevnitř“. Oba tyto světy existují, i když každý trochu jiným způsobem; oba je potřebujeme a je třeba je rozlišovat stejně jako třeba sen od skutečnosti.
Pokud ovšem to druhé jablko (to v zrcadle) existuje, jaktože jej nemůžeme samostatně vzít? Zdá se, že ve světě víry neplatí stejná pravidla jako ve světě vědy, takže některé věci, které díky vědě považujeme za samozřejmost (např. logiku), tam nemůžeme uplatnit. Jablko ve světě vědy je jiné než to ve světě víry, protože má jiné vlastnosti a platí pro něj jiná pravidla. Svět víry a svět vědy jsou tedy od sebe oddělené.
Tři jablka: Dává vám tato myšlenka o dvou paralelních světech smysl? Pokud ano, máte před sebou vlastně tři jablka – jedno ve světě vědy a dvě ve světě víry. Nevěříte? Dobře děláte, protože kdybyste v to třetí jablko uvěřili, už by nešlo o jablko ve světě vědy, ale jablko ve světě víry, o němž (mylně) věříte, že se nachází ve světě vědy. To (čtvrté) jablko, které se skutečně ve světě vědy nachází, by nadále zůstalo mimo vaši představivost.
Z hlediska světa vědy se podstata světa víry nachází uvnitř konkrétního člověka. Pokud se však potká více lidí, kteří věří v totéž, sdílejí tentýž „svět víry“, což může být příjemné.
Co se stane, když mě ve světě vědy zastřelí někdo, kdo v mém světě víry nemá zbraň, a tedy mě zastřelit nemůže? Ve světě vědy zemřu; ve světě víry budu žít dál, ale dostaví se jiné následky. Jaké? No, to záleží do určité míry na tom, čemu jsem věřil/a.
Závěr:
Nevím jistě, kolik máte před sebou jablek, ale dospěl/a jsem k myšlence, že každý člověk přichází do styku se dvěma světy: světem víry, o jehož formování usiluje náboženství, a světem vědy, o jehož popsání usiluje věda. Oba světy existují, ale každý jinak a jsou oddělené. Oba světy potřebujeme a je žádoucí je rozlišovat, podobně jako sen od skutečnosti.