(autorka: Renatka)
zmatek v citech
Vytrácí se láska ráno, večer, po celý den...
sedím u kafe a čekám, vídáme se či míjíme jen...
Jdu... vstaň, prosím, to před tebou zde klekám
přišla pusa, milování,malá chvíle štěstí
jedno slovo, procitám do života , rána pěstí
už dost křičím, takhle to nechám ?
Ráno, večer, po celý rok, sedím sama a přemítám
šťastný byl pro mne krok, kdy v bolestech se nezmítám
už nejsou rána bolavá, kdy prosíš o milost
trochu depresí zmítaná, ale hrdá kdy řekla krutosti DOST
Ráno, večer, po celý rok, jsme dva co se milují
káva, společné chvíle, co krásu života slibují
milování za hranicí mysli běžné ...
láska a doteky něžné ....
Úcta přišla, neztrácí se v beznaději
ukazuje dva, co jdou po stejné koleji
chůzí stejnou spolu kráčí,
bez bolesti cestou, jenž soulad značí .....