(autorka: Nial)
Myšlenky uvězněného vlkodlaka
Démon je skrytý pod tvou kůží,
nemáš sil mu vzdorovat,
uzamkli tě do černých věží,
a ty přemýšlíš, zda máš se vzdát.
Tvá víra je zlomená a skácel tě strach,
copak tvá duše znavená je vážně tolik zlá?
Co je to síla?- pro tebe mor,
když po krvi touží nezdolný tvor…
Kdysi dávno jsi byl nezdolný,
dnes tě zlomí i pohled zlých očí,
tlukot srdce již je mrtvolný
nadarmo doufáš, že už vše skončí.
Zdolali tě, ale nesmíš se vzdát,
ještě je za co bojovat.
Cítíš, jak v tvém srdci je skrytá tma a plá oheň zloby,
cožpak nechápou, že vlkodlaci jsou pouhými otroky temnoty.
Na jedné straně dále jsou stíny,
na druhé lidskost a zbytek viny,
vše se snad vzbouří- hledá prasklinu,
Však tvá duše již plave ve vínu.
Máš v rukou moc to všechno skončit,
jen stále bojuj a nedej se zničit!
Boj se dá vyhrát, jen neměj strach,
pak všechna naděje změní se v prach.
Již dlouho mezi námi žijí i tací,
co možná jsou- možná nejsou vlkodlaci.