(autor: DDD)
Adam a Eva
Ne, Bože
netoužila zranit
Pocity navlékala na nit
a v žertu dávala jim jména
Myslela tenkrát
že nic to neznamená
(snad věří tomu ještě)
Čas rozběh´ se jak pramen
Vlasy padaly jí z ramen
slova rodila se z deště
...
Seděli spolu
čekali na svítání
Plál jako plamen
touhou po milování
a ona všechno
psáno měla v dlani
Vlasy padaly jí z ramen
Čas rozběh´ se jak pramen
Noc se podobala lani