(autorka: Yana)
Samota
Pod starou švestkou
sedí stará žena
Starobou svou
jak bleskem zasažena
Pár zvadlých kvítků
švestky neplodí
Víc než pár vrásek
děti za tou starou ženou
kdoví proč nikdy nechodí
Dokud švestka plodila
potud žena dobře žila
jídla a lidí plný dům
Teď mračna na obloze
v nekonečno odplouvají
vzala jí muže, v návrat nedoufají
Táhnou světem s větrem
plují dál a mizí, zmizí
A naše stará žena
pod švestkou a pod mraky
samotou smutkem zasažena
je sama sobě ženou cizí.