V ozvěnách

(autorka: Ehm.:))

Někde v hlubinách mé duše, pravá tvář tiše spí,
Ticho moře ji konejší tam, kde oceán všechno ví...
Kde tváře mám růžové a lásky je mnoho, zdá se mi,
Tam někde asi, ale zde nikoliv.

V šeru dne, v úplňku i novu,
nevím kde jsi, ale cítím tě znovu.
Tvůj pohled spěje k zapomnění,
Tvá tvář šeptá v ozvěnách, že pro mě tu už není.

A náš vesmír, už v černé díře se ztrácí, jako každá láska..i tato je k pláči.
Ta tvoje duše stvořená, ta moje duše zjizvená,
tiše se ozývá, tiše se proklíná.