(autor: oslov radek)
A potkáme...
Mlčíme,v hloubce svého dalšího svítání
tušíme,jen další potkávání
tu všednost černé díry,hvězdných moří
když v každém srdce hoří
Slepit slepé mapy,hledat vlastní stíny
pokaždé mlčet bez viny
tušit možná další cesty,a hledání
milovat ozvěnu,milovat čas k zbláznění
Zázrak co asi prázdné jméno dál jen tuší
nejsem malíř,ale potkám co ticho jen ruší
jen prázdná slova z mrazu vyrostou
a dálky nelze hledat se samotou
To jen rým se v hlavě rodí
blátem se lháři brodí
než najdeme ta nová hledání
a potkáme naději,ve svém dalším svítání.