(autorka: Lenča)
Tančíme na hraně zrádných citů
Tančíme na hraně zrádných citů...
Kdo vede naše pohyby?
Za soumraku i za úsvitu
větráme srdeční záhyby.
Tančím na hraně něžného citu,
chytám se do smutných pavučin...
Tančím a toužím po soucitu...
Kdo z nás je větší podivín?
Tančíš na hraně hlubšího citu...
Troufáš si prosvětlit každý stín?
Tančíš a pochybuješ v skrytu:
"Možná se na lásku nehodím..."
Tančíme na hraně našich citů,
ztrácí se poslední pochyby...
...a jak se blížíme do zenitu,
sladíme naše pohyby.