(autorka: vanovaso)
Už vím, kam patřím...
Hledám Tebe
co budeš mě držet za ruku
až mi budou odebírat
z poloprázdných žil
poslední zbytek krve
ke konečné diagnoze
Až mi mozek vyschne
nedostatkem citu
a já se nedokážu vrátit sama domů
zapomínaje cestu
lemovanou planou růží
s potůčkem plodové vody
do které duše vplout touží
abych se směla znovunarodit
Zabalíš mě do plédu z patchworku
vzpomínek a zasnění
vyvezeš na louku
kde utopím se v bledulích
Sněženky budu hladit očima
protože pokřivené prsty
už na ně nedosáhnou
Každé jaro to byly první květy
od někoho kdo mě miloval
a nikdy nezapomněl
na první posly jarní něhy
a naděje v červánková rána
sluncem utkané dny
Už vím
kam patřím
Chci se vrátit zpátky do lůna lásky
A tak svlékám zatuchlý župan
a beru si plesové šaty
z perel rosy a pavoučích nitek
Chci ještě tančit
chci tančit nekonečný valčík
na všech krásných modrých řekách
chci tančit
než uvidím Boha