Pocit

(autor: Mark von Wick)

Co teď když vládne beznaděj
Když všemu má být konec
Svět se zdál bejt bezvadnej
Vždyť v každém je teď sobec

Tiše šeptáš: Nikdo mě nemá rád!
Hlasitě vzlykáš,bez důvodu
Už nikdy nebudeš se moct smát
Chci se vším začít hned a znovu

Jen křiku všude dospělého
Děti krčí se v tichu
Žádného snu splněného
Pouze hory vzlyku!

Nemám slova jak dál už psát
Proto řežu hladově kůži
Už mě to dlouho nebude srát
Snad na hrob dá mi někdo růži…