(autorka: Mamka)
Konečná, vystupovat!
i nebe pláče
když mraky přikrývají
co chtěl jsem vidět
a země lačně pije
radost, smutek, i ten déšť
za okny vlaku
utíká zeleň lesa
do nenávratna
myšlenky předbíhají*
i rychlost toho vlaku
zazáří slunce
když cíl se přibližuje
byť déšť neustal
duha se skrývá i
v lahvi minerálky
bublinky vzduchu
praskají na povrchu
a štípou v nose
od podzemních pramenů
daleko od domova
tma, vlhko a chlad
poklad nenalezený
čeká na objev*
Sloky označené hvězdičkou byly předmětem dlouhých sporů.