(autorka: koiška)
Ještě chvíli spolu
V hedvábném stmívání
vplétáš mi do vlasů
pozdního léta
slunka z trav
snáší se, ach
tichounce bez hlesu
na nahá víčka
něžný prach
ty slíbal jsi jej snad
voní tak hořce
pohádka tvých úst
nechtěj mi lásko lhát
já slyšela vítr zacinkat
to padl první list
a v závoji šedivém
kráčí k nám krutý listopad
chtěla bych rozdmýchat
žár v lucerně dní
než chmýříčka bílých hlav
do světa uletí