(autorka: Amelie M.)
Jemný dotek touhy IV.
Zasypávám Tě polibky v tříslech a také na břiše, když se o slovo hlásí vlnka Tvých boků. Nevím, co dřív. Pomalu se po Tvém těle blížím vstříc Tvým rtům. Moje rty a jazyk bloudí od pupíku směrem nahoru, k Tvé hrudi.. To už se ale musím sklonit, abych Tě mohla políbit na vzrušené bradavky a má prsa dočasně uvězní Tvou touhu, které tak poskytnou měkké útočiště ..
.....
Aáách.. cítím něžné doteky Tvých rtů a všemi smysly vnímám pouť, na kterou se právě vydaly. Od úst, přes můj nastavený krk, kdy se mi hlava zcela samovolně zvrátí dozadu a pozorujíc hvězdnou oblohu, nechám se unášet svými pocity. Suneš se pomalu níž.. Tvá cesta je dlouhá a klikatá.. přes prohlubeň mé klíční kosti, až po zrychleným dechem vzdouvající se kopečky, přes které pomalu dojdeš na vrcholky hor, kde se zastavíš a jako správný dobyvatel si nějakou chvíli užíváš toho pocitu vítězství. Rukou si pohráváš s mými oblými tvary, zatímco Tvé rty laskají mé vzrušené bradavky. Cítím Tvůj dech na své kůži, jako to nejjemnější šimrání, které rozechvívá opatrně mou touhu. Když jsi nabažen vší tou krásou kolem, rozhodneš se pomalu sestoupit dolů, do krajiny těch nejcitlivějších pocitů a přání. Plně se Ti oddávám v očekávání věcí příštích..
Cítím, že ses vydal na sestup k nejcitlivějším místům mého těla. Napínáš mou touhu téměř k prasknutí, to když se na malou chvíli utáboříš v blízkosti mého pupíku.. Vnímám vlastní i Tvé sílící vzrušení. Pod jemným vedením tvých dlaní se položím do měkkých peřin, které svou měkkostí spolu s Tvou citlivou přítomností vybízejí k naprostému uvolnění. A v objetí nespoutané krásy noční oblohy, prosvítající skrz otevřená okna ve střeše chalupy, už zcela bez obav široce rozevírám svá stehna, abys mohl začít psát další kapitolu téhle kouzelné noci..
Hladíš mě po vnitřních stranách stehen.. a přidáváš ke svým dlaním i svá ústa. Jsi tak blízko, až cítím Tvé živočišné teplo, dotýkající se mého klína, jako lehkou předzvěst toho, co mě ještě čeká.. A.. právě jsem ucítila letmý dotek..Tak jemný a téměř neznatelný, jako dotek motýlích křídel.. Začínáš mě dovádět k nádhernému šílenství.. a mým momentálním největším přáním je, abys přišel ještě blíž..
.....
Naplněním jedné z podob mé něžné touhy a potřeby je, dotknout se nebe. Když říká „bože“ a křičí a svírá a pulsuje a sténá a miluje a vnější svět je jinde. A má touha se začíná pomalu naplňovat.
Cítím, že ses odhodlal otevřít bránu k mým největším rozkoším.. Jemně a možná malinko váhavě tvůj jazyk prosí o vstup a ve mně vybuchuje první, z mnoha nádherných vnitřních explozí. Jeho jemné doteky, které jsou čím dál smělejší, spolu v přitažlivé souhře s Tvými prsty, které mu přišly právě včas na pomoc, mě vedou do překrásných zahrad plných vůní. Rostou mi křídla a ve mně se vše svírá, křičí, vybuchuje a pulsuje.. a vnější svět je jinde.. Jsi jen Ty.. a já.. my..
Ve chvíli, kdy mé ruce bloudí ve Tvých vlasech a celá ta vnitřní exploze nutí mé tělo k těžce kontrolovatelným pohybům, mě necháváš vychutnat si ten vrchol slasti a ještě chvíli putuješ po mých vnitřních krajinách, abys mě pomalu, ale jemně přivedl zase zpátky, na tenhle svět. Aby ses mi mohl podívat do očí a vyčetl v nich vše, co se ústa někdy bojí vyslovit.
Posouváš se po mém těle nahoru, vnímám tvou hebkou kůži a zrychlený dech a odezvou na to vše Ti je moje divoce bušící srdce. Už jsi tady. Ztrácím se v hloubce Tvých nádherných tmavých očí, ze kterých vyčtu silnou touhu. Přitiskneš se ke mně, políbíš mě a jemně si svým mužstvím razíš cestičku mým klínem, vstříc mínusové vzdálenosti. Hladím Tě ve vlasech a po zádech a po rukou.. a zároveň si tak pečlivě strážím Tvou vzácnou blízkost. Mám Tě. Mám Tě celého a pro tuhle chvíli jsi jen a jen můj! Začínáš ve mně pulsovat. Otevřu na malou chvíli oči a vidím, jak Ti zrůžověla Tvá jemná tvář. Z úst Ti vyjde tichý vzdech.. Užij si tuhle chvíli můj milý.. stejně tak, jako si ji užívám já..
Začínáme se vznášet.. a létáme spolu po krajinách plných barevných kytek.. a ornamentů a andělů a poletuch a draků..