(autorka: BorůvkaB)
Dvojí světy
Proč mi šeptáš Zuzanko,
když oči nořím mezi řádky
-vždyť jměno mé znáš
líp než každý jiný,
proč mě nutíš k pláči,
když tě kladu na polštář
ty má pomíjivá můzo,
ty můj nepoctivý sne,
ty prchavý okamžiku
ze stáčeného vína,
ty symbole spěchu a nestíhání,
vždyť nejsi můj život!
Zašeptáš Zuzanko
a já se na tebe podívám...