(autorka: taron)
Zatraceně, proč?
Je to jako dennodenně
se posmívat sám sobě.
Ach, kam plujeme
s tolikero trápeními?
Pořád na Západ?
Do vysněné Indie? Nebo ještě dál?
A až objevíme zemi na obzoru
plnou zlata a možností
pak zjištění,
že nemůžeme udělat nic
než ty bolesti s úctou položit
a zase odeplout
je k zbláznění.
Tak proto tolikero pokladů někde v dáli
tak proto toužíme
a odloživší svou tíhu
snad zbohatnem
.............................................................
Jenže,
jenže někdo nenajde tu zatracenou Ameriku do konce života!!!