(autorka: Orionka)
Odlesky severského léta
Už nestojím o slunce nad hlavou.
Sním o létě daleko na severu
kde s aurou měkce zlatavou
si bezstarostně tančí den
jenž předat vládu večeru
snad nikdy není připraven.
Ohnivý kotouč ještě nechce spát
pečlivě ustýlá si na obzoru.
V explozích nachu vplouvá na západ
rukama z něžných plamínků
odvádí stíny za východní horu.
A v duši teskné zapaluje vzpomínku
na noci bez konce i bez začátku
utopené ve sladce fialovém šeru
divoké fatry pohanského svátku
planoucí sametovou oblohou...
Sním o létě daleko na severu.
Už nestojím o slunce nad hlavou.