(autor: ŽblaBuňka)
Metu smetí
Na dvorečku metu smetí,
v tom beruška ke mně letí.
Musela být opilá,
do koštěte vrazila.
Zvedl jsem ji ze země,
chová se však zmateně.
Marně nabádám ji, ať si letí,
že já musím domést smetí.
Beruška ta rozmilá,
pěstičkou mi hrozila,
tady někde na dvorečku
svoji krásnou sedmou tečku,
kvůli mně prý ztratila.