(autor: ŽblaBuňka)
Vztáhni ruku
Vztáhni ruku ke hvězdám,
neboj se jich, ony nezmizí.
Nezůstávej na vše sám,
když ti osud ruku nabízí.
Ve své dlani stiskni žal,
vyždímej z něj slzí pár a smích.
Že tě nikdo nepozval,
stejně vejdi, v lásce se vše smí.
Nestůj venku na trávě
klidně pokoř i svůj majestát
Štěstí je dost vrtkavé
nevydrží v místě dlouho stát.