(autor: oslov radek)
Ten svět co je jak Slunečnice
Myšlenky otevírají náruč jako Slunečnice
jak krásný příběh a hvězdy nahé půlměsíce
když čas odtikává a stéká jako řeka
jen tklivá Harmonika
potkává v pokoře
v slzách jak velké Moře
v tobě zvláštní Vesmír
a snů jenom vír
jsem jako Dítě
co chytá do dlaní pavoučí sítě
a trochu něhy...trochu deště
jak starý blues zazpívat skus
jak starý Dinosaurus
když srdce je jak Kamenolom
když v každém nastal zlom
když něha Mrcasí se
Ten Svět Je Jak SLUNEČNICE