(autorka: vanovaso)
Černý vodopád
Potkala jsem na cestě Svojí řeku
černou řeku
s černým vodopádem
s černou vodou
však kapkami průzračnými
Stoupla jsem si doprostřed
kde nejsilnější proud
chladil mé rozpálené čelo
a horkou krev v žilách
a zanícené srdce
horečku v duši
Když jsem se nasytila prudkosti
a smyla všechnu vnější špínu
zažranou nejen za nehty
poodstoupila jsem jen na okraj
kam na mne
a na můj stín
na mé druhé já
dopadaly jen krůpěje
jako rosa po ránu
a vyplnily každou prázdnou molekulu v mém těle
/a že jich bylo/
A v tom dešti
plném štěstí
co přinesla voda
přes balvany převalená
pískem pročištěná
perlorodkami postříbřená
se stávám celistvou
vláčnou
hebkou
Naplněnou
Sama sebou