(autor: Zdenek39)
Sindy
Pravda přéli jsme si péjska, dnes jsi Sindy tady,
dlouho jsme se snažili a sehnali, už néjsou žádné zábrany.
Zlobíš to snad každý pes, to nové bydliště je,
ale jsi už tu a tvá srdíčko nás Sindy hřeje.
Naše děti máš ráda, v nohách nám usínáš, spíš,
jsi člen rodiny a na naše zavolání vždy uslyšíš.
Jen soused tě nemá rád, přitom sedum vás kol je,
na jiné ne, jen ne tebe si Sindy stěžuje.
Mi tě Sindy nedáme, ne, neboj se, jsi naše,
vzpomínám na první den u nás, chovala jsi se plaše.
Dnes už jsi si zvykla, u nohou mi odpočíváš,
když koukám ti na čumák, řekl bych, že se usmíváš.