(autorka: Nikytu)
Povodeň
~ ~ ~
Dva malé plamínky, vzdor před povodní
Spalují naději, všechnu co mají
Štestí zem opouští, na vor se lodí
Odjíždí dříve než voda vše zboří
~ ~ ~
Dva malé plamínky stále tu hoří
Přestože pomalu hradby se boří
Zásoby tenčí se, a mění v prach
Hladina dál stoupá k hranici "strach"
~ ~ ~
Dva malé plamínky nechtějí zhasnout
V ohni je život, jež nechce zhynout
Voda však krutá je, všechno si vzala
Anižby by skutečnou hodnotu znala
~ ~ ~
Dva malé plamínky třpytí se v očích
Nechtějí uvěřit, že jsou snad hřích
Jež musí ztrestán být stoletou vodou
Která je seslána zlem, lidskou křivdou
~ ~ ~