(autor: ŽblaBuňka)
Jízda plná zázraků
Viděl jsem tě ve vlaku
u okénka stát,
jízda plná zázraků,
uměla ses krásně smát.
Polibek a něžné doteky,
zapomněli jsme oba vystoupit.
Skončili jsme kdesi u řeky,
tu vzpomínku nelze zahodit.
www.psanci.cz