(autorka: Megynka)
Moje vina
© Megynka
Chtěla by psát - jen neví jak začít,
zda jí k tomu papír a tužka bude stačit,
zda namaluje první svůj verš či tajenku
a dokončí načatou myšlenku ...
Celé dlouhé roky měla tě v hlavě,
ty milovals ji vroucně a hravě,
jednou za dlouhou dobu jste se potkali
a ruku v ruce spolu pár dní tokali ...
Kde jsi teď?
Když vzpomíná na tebe,
hlavu plnou myšlenek na vás dva.
Kde jsi teď?
Když láska již nezebe
a ona přestala mít náhle strach.
Držíš se za ruku s jinou,
je to mojí vinou???
Nemohu ti vyčítat vůbec nic,
tys celé roky držel od naší lásky klíč,
jenže já ...
... chtěla pryč ...
A teď jsem to já, která klíč drží,
od našich společných dveří.
Vzpomeň si někdy,
že ptačí peří padá k zemi ...
Anděli ... můj Gabrieli ...