(autorka: NotInToLabels)
Pohřešováno mezi kapkama deště
Půlnoc se šplhala po stěnách
my byly samy
a ona
raněná
lednovým deštěm
naivně svírala
náruč plnou bezhvězdně
zhroucených východů
hvězd
a
rudá
stékala po kapkách
rozpouštěna v trhlinách
tvejch na oko
bledejch rtů
/ nejspíš, že ses jim vždycky smála
jak malej fracek
tak nějak přidrzle do ksichtu /
rána prohnutý v devátym obratli
a někdy chvění v probuzení
rétorika tvýho těla
a těžkej tah cigaret
típá poslední zbytek z dalšího dne
***
„to je to ono, víš
když hvězdy v ní objevíš“
***
přes sedm tisíc probuzení
a sedmička prý vždycky bývala
o štěstí
a já bych si narvala dojetí do očí
potkat tě o jednu okolnost dřív