(autorka: Yana)
Chumelenice
Neproniknutelná chumelenice
vůbec nevidím na druhou stranu...
Proč tam chci vidět?
Co čekám?
Vždyť vím, tuším
silueta, stín
cesty šedé blátivé
bloudím polem
mrazivé
Neponaučitelná
prodírám se vločkami
prý
rozpadlá křídla andělů
ano
to oni mě ochránili
až do svého rozervání
od soumraku do svítání
a tak se teď jimi prodírám
ne, třeba už není kam
Raději stojím, tedy jsem
a bojuji svoji bitvu s časem
už stojím, možná jsem i vděčná
už nejsem sobě nebezpečná
a vyhrávám
oni mě ochraňují
křídla rozpadlá nasazují
Tak nechám padat vločky na svou hlavu
obličej, tělo i duši
jsem celá bílá nevidíš mě?
to bílá z křídel andělských
mi vlastně strašně sluší.