(autorka: Adéla)
Budu jen vločka
Myslím na to, co mě bolí a to hezké prožívám.
Přitom jsem já ta, kdo říká, že myšlenky dokážou víc než tělo.
Vždycky jsem byla divná,
Ale ty jsi mě přesvědčil o tom, že je to přednost.
Udělám si z tebe svojí duši a budu na tebe myslet,
A pak spolu dokážeme všechno.
Stoupneme si na balkón, a při každém potahu z cigarety se promění svět.
Při pozorování vloček mě obejmeš
a já
roztaju…
Už je čas přiznat si, že mě měníš
A ovlivňuješ a taky,
že jsi pro mě vším.
A přesně to jsem nechtěla.
Až tě jednou odfoukne vítr,
tak já budu jen vločka,
která se každou vteřinou,
Rozpustí…