(autor: HellRammCZ)
Větřík
Tam mezi horami
tam mezi loukami
seděl jsem na stráni
a uslyšel kňourání.
Lehce mi nadzvedl
a na krk nahlédl,
cuchaje kadeře,
vítr v té nádheře
V lesklém a třpytivém,
trochu i palčivém,
slunečním svítání,
vítr se prohání.
Nikdo ho nevidí,
každý mu závidí.
Tu jeho svobodu
a dobrou náladu.
Nelze ho zkrotit
jenom ho pochopit
jaksi tak pluje
a ve svitu duje.
Sedím a přemýšlím,
že mu to závidím.
Jen tak si uletět
a na nic nehledět.