(autor: Jiří Turner)
Viola
Kontura boků je podobna viole,
naladěné zvečera do komorních tónů,
kužely prsou jak z přídě na gondole
míří kamsi pryč ze svého polygonu.
Polostín sivý vrhá lampa na stole,
vymezujíc konturám předurčenou zónu
a struny na hmatníku se již chvějí strnule,
jak přenášejí sílu volných elektronů.
Dnes zázraky se dějí,
když čtu, že violu svou naladil jsem
co možno nejhlouběji.