(autorka: BorůvkaB)
Ve jménu lásky
V jejím jménu chci
vedle tebe spát,
cítit tvou blízkost,
tvé bezpečí,
budit se se sluncem
skryta v tvém náručí,
vzbudit tě polibkem,
mít ze štěstí pláč,
v jejím jménu k nebesům
vysílám modlitbu,
pozměněný otčenáš:
"Ach lásko,
lásko nade všemi,
co srdce chlebem krmíš,
ty, jenž jsi na nebesích,
ve tvém jméně
tichou modlitbu píši,
v jeho očích
sebe ztrácím,
veď mé kroky,
milovaná,
dej nám spatřit se."
A oči zavřené mám,
dvé srdcí tisknu v dlaních,
zas chci po tvém boku stát,
opíjet se smíchem tvým,
-v hrudi prázdno bez tebe!
Slova zmateně se vinou
jako břečťan starou zdí,
vzývám lásku
a do šeptávám otčenáš:
"Ach lásko,
jenž z nebes na nás bdíš,
svaté je jméno tvé,
posvátné tvé cesty,
odposť naše zapomnění,
hoř stále v nás,
neboť tvá jsou srdce naše,
oči, hlasy i my samotní,
včera, dnes i na konec věků.
Amen!