(autor: shane)
Prý na počátku bylo slovo...
Prý na počátku slovo bylo,
jež Bůh řek´, muže okouzlilo,
to krásné slovo bylo "Žena",
jím duše muže okouzlena
stejně i tím, že z jeho žebra
povstala, zbyla jizev zebra,
však krása ta již vytvořena
a nejvyšší je její cena...
A s ženou zrodila se Láska,
Touha, jíž srdce ve švech praská,
Něha, co hladí jako vánek
i vášně žár, co krade spánek
a k žárlivosti rovněž svádí,
Láska je dar i kletba mládí,
lze říc´: Je ve všem obsažena
a její synonymum? Ž E N A!
Slovo to symbolem je krásy
skryté i v růži rozvité,
Něhy, co požár zloby zhasí,
pak vznítí touhy ukryté.
Je duše křehká v onom těle,
co chce být vším, čím může být,
jen netroufá si přání smělé
v pravý čas jasně vyslovit.
Skrývat se zas jen za tím slovem,
popírat kouzlo stvoření,
to mohlo by být Lásky rovem,
slovo je pouhé mámení!
Buď Ženou v celičkém tom smyslu,
v půvabném těle krásný duch,
muži Ti k nohám bez rozmyslu
padnou, chtíc dýchat stejný vzduch...