(autorka: BorůvkaB)
V krabicích
Za víky krabic
skryla se zášť,
pod pláště umění,
skryly své slzy,
umělci bez nadějí.
Nad kávou,
vroucí tekutinou,
smísila jsem slova
do nekonečných tahanic
kolem nekonečna.
Za železnými dveřmi
zamkla jsem samotu
a všechny pocity,
které sem nepatří.
Do úsměvů
vložila jsem úsilí
padlých snílků,
aby jejich cíle postoupily
blíže k oblakům.
Skryla jsem svá křídla,
odhodlala se žít,
v realitě jsem sklonila hlavu,
abych pod lavocemi předmětů
mohla psát básně
a nebála se konce.