(autorka: Sabina)
Cvok
Cvok
Nevím,kde začít,myšlenek mám spoustu.
Nemůžu si pomoci,kujou na mě pomstu.
Všichni mě sledují,ale každý mlčí.
V bílém rohu postava se krčí.
Davy me linčují,však jsem tu sama.
Nejsem si jistá,zda dožiju se rána.
Chvěju se,bojím se,jsem celá zděšená,
pokaždé budím se strachy zpocená.
V kazajce sedím,zpytuju svědomí,
zavřeli mě do ústavu bez mého vědomí.
Dny ,týdny, měsíce,roky,
opět slyším přicházet kroky...
Muži v bílém vrtrhli do dveří,
proč? proč mi to nikdo nevěří...
Všichni jsou blázni,jen já jsem normální.
Lidé udělali chybu banální.
Zavřeli mě do krabice a čekají nápravu,
žít takhle? To radši popravu.
Bláznovstvi je nemocí,jež vyléčit se nedá.
Je to jen pomatená mysl,co správnou cestu hledá...