(autor: Homér)
Příběh z doby medové
Příběh z doby medové
řekl si
že napíše báseň
už konečně
že tím pošle do víru smrti
všechny svoje předešlé hnoje
ou jé, jenže nevěděl o čem psát
tak si říkal olé, opiju se, ono to přijde
měl jít radši spát místo marného boje
nu což, věděl, že to nedopadne dobře
že jediné čím tímto experimentem dosáhne
je jen křik jeho ženy a kocoviny
jebal to, měl to u piči, balkánec od tater
touha po ničem ho hnala dál
vysral se, umyl ruce, dojedl parenicu
napil se wizoura a zavolal mu kámoš kamioňák
tak s ním vyrazil jen tak do Domažlic
pa, umění je zdrhnout včas