(autorka: micromys)
KDYŽ NEMŮŽE MOHAMED K HOŘE…
Za mříží skučíš,
ruce si do krve sdíráš,
potichu křičíš,
pak jenom tupě zíráš.
Tak už tě zkrotili,
sebrali ti jiskru v oku,
tak už tě dostali,
sebrali ti sílu k skoku.
Příroda tě volá,
touhou rve tě,
tak přijde k tobě zdola
a prostoupí tě.
Protože: Když nemůže Mohamed k hoře,
musí hora k Mohamedovi.