(autorka: BorůvkaB)
Krupobití
Kde ostří čepelí
o štíty zvoní,
kde z rumu je krev,
tam rány se hojí
čarovnou směsicí
křiku a mastí
měsíce v úplňku,
kalichů z přilbic.
Kde jílce štkají
pod vahou úderů
se náprsníky bortí
náporem zubů,
tam krupobití ran
budí padlé hrdiny
zkvašeným vínem
z úst Jidášových.
Až zaslechneš dusot
mizících srdcí,
nevěř lehkosti kroku,
s níž umíráš.
Jen pozvedni meč
a staženým hledím
nepouštěj čest
zrádných nočních nymf.
Nátepníky odpadly,
pak byla vidět kost
rytíře bez slávy
vzatého na milost.