(autor: Kakuzu)
Jsem tu, ty jsi zde
V okamžiku jako je tento
útočí na mne myšlenky
jak zběsilý roj včel
Co to dělám?
Proč jsem tady a ne jinde
tam kde je mě potřeba.
Před utopením v bažině
zamořené černotou
zazáří jedna tvář
Je tak blízko
a přesto daleko
a obrysy jemně hřejí
Myšlenky se zastavují
jak se asi má?
Zkouším se s ni spojit
i přes velkou dálku
a vytáčím její číslo
tak dlouho nepoužité
Snad hovor přijme
A pak se ozve:
Copak příteli potřebuješ?
Nic jen tvůj hlas chci slyšet
A na chvíli uklidnit nitro duše
Nás obou, s kterými se osud
nemazlil
Jsem tu
ty jsi zde
a do boje s příkořím
se vehementně pustíme