(autorka: ivkaja)
Nepředbíhej můj čas
Víš,
svojí vteřinu má každá věta,
i ta, která by chtěla
schoulit se ti v náručí…
Víš, někdy emoce vládnou
a někdy rozum citu poručí.
Jsi uragán
a já jen vánku dýchnutí.
Jsi hvězdný roj
a já jen tichý třpyt před usnutím.
Život má mnoho krás,
a já tě prosím,
prosím,
nepředbíhej můj
čas!!!
Pojď, půjdem chvíli mezi kořeny stromů,
klopýtat umíme, ty i já,
a kdo ví,třeba najdeme,
kudy chodí láska domů(?)…
pokud není ještě ztracená...
Nechci ztrácet okamžiky,
které vánek přináší,
vždyť drahocenné jsou ty mžiky
právě v období nesnází.
Pojď, budeme ty okamžiky
spolu chytat do dlaní,
a jestli chceš, tak do nich dýchnem
našich srdcí šeptání.
Chceš-li, jak říkáš, se mnou hledat
nový příběh života krás,
musím znovu a znovu tebe prosit:
Nepředbíhej můj čas!