FLEUR ANNEAU

(autor: milancholik)

Dokud je v našich slovech mír,
můžeme o čemkoli psát si.
Vždyť přeci nejde o vesmír -
jde jenom o dvě blízké duše,
co se k sobě často vrací...

Čas jako řeka do moře už spěchá
a příliv nevyhladí všechny stopy v písku.
Z Malého prince už jen zlomeK věty nechá(vá),
a mě to stále (ještě) táhne do Brandýsku.

Když se na dně mysli stmívá,
rozum nepobírá činy;
srdce je na cáry,a lásky neubývá,
vždy je to o tom,co chcem - touché!
Vím,cesta k tobě je dlouhá
a dláždí ji touha
a jsou to samé serpentiny...

.........................

J'ai peut-être un peu en colère pour les choses que vous ne savez juste que tu pouvez être un peu lâche.
La vie est amère lorsque tu désire pour quelqu'un.