(autor: oslov radek)
Ležím sám se stínem...
Noc ukrajuje svoje vášně
tak tiše nespoutané
jen měsíc píše básně
v hříchu nepřečtené
Polibky vnímají tu vůni
jen závratné tůni
Rozdám se krasně
z ticha se měním
dopadá paprsek temně
krasu co tak loudím
jen možná zraní
tisícerá přání
Nevysloví
v tobě se zalknu
prahnu
že v čase se mění
proč?v okamžiku
Proč?se ztrácíme
pohladíme
v bloudivém tichu
leží sám se stínem.