(autor: Kakuzu)
Je konec
Přišla jsi nepozvaná
do mého radostného života
v černém kabátci zakrytá
do očí kapuce byla hozená
Dlouhý čas si u mé lože stála
a ani slůvka nevydala
i když jsem tě zřetelně slyšel
jak bubny na koncertě
Slunce které do teď zářilo
zašlo za temný oblak smutku
jarního veselí zpěvných ptáků
a šeď se vkradla do obýváku
Temné slzy ti stékají po tváři
a kapou na moji bledou tvář
ve snáři marně hledám
co se jiného mělo stát
A pak přišla
ta záplava slov
tornádo myšlenek
a slzavý vodopád
Je konec ...