(autor: Pejda3)
Bude líp...
Přes oči uplakané,
pro stvůry z bestiáře,
dál rudá růže plane,
v rumělkách tvojí tváře.
A i v těch smutných očích,
jež slzy utápějí,
vidím jak hvězdy svítí,
volají po naději...
Jež musí jednou přijít,
snad čeká nad podkrovím,
ta náhle zachrání tě,
polibkem jahodovým.